Povídka částečně navazuje na epizodu 4. řady (Hvězdné brány) Scorched Earth – Spálená země.
Jack, Teal'c a Sam byli nastoupení před bránou v astronautických skafandrech, protože se měli vydat na planetu P5S-881, už se čekalo jen na Daniela.
"Ani se už nedivím, že brána nebyla zničena transformací atmosféry, když vydržela i zásah meteoritu. Věřím, že tato mise bude velmi zajímavá a vzrušující…" Oznámila Sam Jackovi.
"Hmm, souhlas, setkat se s Gymary na vlastní pěst…"
"Gadmeery." Opravila Jacka Sam.
"Já vím, že s Gadmeery, jenom jsem Vás zkoušel." A oba se na sebe usmáli.
"Vždyť o nich nic nevíme." Pokračoval Jack a přitom prohledával kapsy svého shafandru.
"Podle toho co nám řekl Lotan jsem si jistá, že nám rádi zodpoví všechny naše otázky a že se s nimi nedostaneme do žádného rozporu, pane." Vyslovila svůj názor Sam.
Teal'c je mlčky poslouchal. Než stačili dokončit rozhovor, už se ve skafandru pomalými kroky připotácel Daniel. Byly v plném počtu. V řídící místnosti začali zadávat adresu. První symbol, druhý symbol…sedmý symbol, start! Otevřela se červí díra a Hammond popřál týmu šťastnou cestu. Jack se nevěřícně podíval na Sam.
" Jestli se bojíte přeměněné atmosféry pane, kterou způsobila ta vesmírná loď, tak to vás musím ujistit, že tyhle obleky nás spolehlivě ochrání, sama sonda nám to prokázala a vzduchu máme na 10 hodin."
"Dobře, dobře, tak můžeme vyrazit?"
"Ano, pane." Odpověděla Sam.
A Jack dal pokyn svému týmu, aby si zavřeli helmy, pustili do skafandrů vzduch a pomalu stoupali po rampě k bráně. Daniel zavřel oči, pevně uchopil schránku s informacemi o lidstvu pro Gadmeery a vstoupil jako první za ním Teal'c pak Sam a nakonec v červí díře zmizel i Jack.
Průlet bránou se úspěšně podařil, ostatně tak jako vždy (tedy skoro vždy). Brána je vyplivla a naskytl se týmu nezapomenutelný pohled na oranžovou oblohu, červené hory a asi 2 kilometry vzdálené monstrózní azurové město. Před nimi se táhla jakási vydlážděná cesta směřující k městu. Kolem brány rostly podivuhodné rostliny, které se nepodobaly ničemu, co kdy alespoň jeden z nich za svůj život spatřil.
"To je krása!" Vykřikl Daniel.
"Mooc pěkný, ale jak mohli tohle město za takovou krátkou dobu smontovat?" Divil se Jack a už si obhlížel terén.
"Jsou tu přece půl roku a nezapomeň, že jsou velmi.…" Než stačil Daniel dopovědět větu, Teal'c křikl "O'Neille!" Jack se otočil a uviděl jak se k nim po cestě něco velmi rychle přibližuje.
To ono se pohybovalo po všech čtyřech a nebylo samo. Jack vytáhl pohotově z kapsy skafandru minidalekohled a snažil se podívat dřív než si uvědomil, že mu je dalekohled úplně nanic kvůli helmě. A tak do rukou aspoň uchopil pistoli.
"Vytaste zbraně!" Rozkázal Jack velícím hlasem.
Všichni uposlechli kromě Daniela. Ten už byl u nejbližšího porostu a studoval ho. Stvoření zpomalila a zastavila se 5 metrů od SGjedničky. Vypadali jako kříženci ještěrky a kudlanky nábožné. Na první pohled odhadl tým jejich výšku asi kolem 150 centimetrů a postavu měly vyhublou skoro jako Asgardi. Jejich drsná vlhká kůže se barvila do zelenomodré. "Ruce a nohy" byly samý sval a na jejich koncích vyčnívaly malé drápy. Když se jeden z Gadmeerů pootočil uviděl tým dlouhý úzký svalnatý ocas, který používal k udržení rovnováhy a při pohybu. Poté co si je SGjednička pečlivě prohlédla se Gadmeeři vzpřímili na zadní, přistoupili a cosi si mezi sebou povídali podivnou složitou řečí. Po chvíli jeden z nich promluvil.
"Jmenuji se Kerrocutsón a jménem našeho města vás vítám." To už uslyšel Daniel a 'hbitě přiskočil' aby navázal první kontakt s touto prazvláštní rasou.
"Já se jmenuji Daniel Jackson, tohle je plukovník Jack O'Neill, major Samantha Carterová a Teal'c. Jsme z planety Země…Tau'ri…přicházíme v míru…."
"Jsme badatelé." Skočila Danielovi do řeči Sam a usmála se na Gadmeery.
"Ano my víme." Promluvil svým vysokým hlasem Kerrocutsón.
"Jednotka naší záchranné lodě, jménem Lotan, uložila informace o vás do paměti naší vesmírné lodě."
"Ano?" Divil se Daniel.
"Prosím, následujte nás."
A než stačili mrknout, byli teleportováni na jakési přijímací prostranství. S úžasem si prohlíželi okolí. Veškeré budovy byly postaveny z jakési neznámé azurové sloučeniny, která jasně jiskřila energií. Daniel strčil Kerrocutsónovi 'do rukou' schránku o lidstvu a šel si zblízka prohlédnout jednu stavbu. Zbytek týmu ho kupodivu následoval. Všichni byly fascinováni krásou tohoto zvláštního materiálu, z kterého je postaveno celé město. Po chvíli je Kerrocutsón zavedl do velké místnosti. Sám však nevstoupil. Jedna ze zdí byla průhledná a za ní postávalo několik Gadmeerů. Carterová pár sekund něco ověřovala na svých kapesních měřících přístrojích a pak vyhrkla:
"Pane! Vzduch v této místnosti je vhodný pro naši fyziologii, obsahuje kyslík, dusík…."
"A to znamená?" Zeptal se Jack.
"Můžeme si sundat helmy." Předstihl Daniel s odpovědí Sam. Jako první si helmu zdělal Teal'c.
"Opravdu je zde vzduch v pořádku O'Neille." Ujistil tým Teal'c.
Poté co si zdělali helmy a nadýchali se čerstvého vzduchu upřeli svůj zrak na Gadmeery za zdí. Jeden z nich měl okolo ramen přivázanou jakousi šerpu – byl to primátor tohoto města. Ostatní Gadmeerové, zřejmě níže politicky postaveni, stáli po jeho boku.
"Takže. Vy pocházíte z planety Země a vaše organizace badatelů, pro kterou pracujete, se jmenuje SGC." Promluvil na SGjedničku primátor.
"Dá se to tak říct, ale je to trošičku složitější." Reagoval Jack.
"Dobrá. Víte, máme potíže s nalezením našeho druha…zrádce, který uprchl z této naší nové domovské planety s tajnými plány některých válečných i obranných zbraní. Musíme ho najít a překazit mu prodej těchto informací našemu nepříteli." Vysvětloval primátor.
"A kdo jsou vašimi nepřáteli?" Zajímal se Jack.
"Jsou to Klinnydi, vedli jsme s nimi boj o naši planetu – prohráli jsme."
"A důvod vašeho sporu?" Ptal se Daniel.
"Po staletí jsme s nimi žili v míru v naší společné sluneční soustavě. Posledních pár desítek let však jejich populace vysoce vzrůstala a nedostávalo se jim základních zdrojů potřeb života. Pomáhali jsme jim jak jsme jenom mohli, ale jim to připadalo málo a chtěli stále víc a víc, i když víc nepotřebovali. Až jednoho dne se tajně rozhodli, že obsadí naši planetu - bojovali jsme ze všech sil. Klinnydi však byli silnější než my, protože jejich planeta je vzdálenější od slunce a oni mají lepší schopnosti přežívání a nejsou tak zranitelní jako my." Vypravoval primátor a prohlížel si pozorně reakce SGtýmu na jejich historii.
"A tak jste vybudovali záchrannou loď." Vstoupil do vypravování Daniel, fascinován bohatými dějinami těchto tvorů.
"Ano. Zbytek Gadmeerů, kteří přežili válku, postavili a poslali loď v naději, že najde vhodnou planetu pro znovuobnovení mírumilovné civilizace Gadmeerů a že bude daleko od dychtivých Klinnydů."
Jack popošel krok dopředu a zeptal se primátora: "Dobrá, co chcete abychom udělali?"
"Jest-li jste opravdu badatelé, jak říkáte. Byly bychom vám vděční, kdybyste zkusili zrádce najít a zabránit mu v prodeji plánů." Opatrně žádal o pomoc primátor. "Zkoušeli jsme ho najít, ale naše pátrání vyšlo bez výsledků."
"Okey, ale nebude to zadarmo. Pár technických vymožeností by se nám hodilo." Dožadoval se Jack.
"Jacku?!" Reagoval Daniel rozhořčeně na chování Jacka.
"Neměj starost. Ty navážeš diplomatické a přátelské vztahy a já se postarám o to ostatní." Pošeptal Jack směrem k Danielovi a podíval se mu netečně do očí.
"Kdy můžete začít s hledáním?" Ptal se primátor.
"Rádi bychom se ještě vrátili na Zem, probrali tuto nabídku s generálem a případně vyzvedli potřebné vybavení." Promluvila Sam.
"Ale zajisté, průzkumná loď bude nachystána a hned po vašem návratu ze Země můžete vyrazit. Potřebné informace vám posléze sdělí naše miniposádka, která vám bude pomáhat." Domluvil primátor a bylo vše dohodnuto.
SGjednička si nasadila helmy a pomalu přistoupila ke dveřím. Ty se otevřely. Tým vyšel z budovy na prostranství a okamžitě byl teleportován k Hvězdné bráně. Daniel zadal na ovládacím panelu brány adresu Země a potvrdil ji stlačením velkého sbroušeného červeného minerálu, který byl ve středu panelu. Brána se aktivovala a tým prošel skrz.
Země…
"Generále, pane, přijímáme kód. Je to SG-1." Oznámil seržant Stiller.
"Otevřete Iris!" Rozkázal Hammond. A taky se tak stalo.
SG-1 se vynořila z červí díry a sestupovala pomalu po rampě dolů. Hammond jim šel naproti do místnosti s bránou, protože byl zvědavý jak mise dopadla.
Jack se snažil si sundat helmu 'proč se mi to nechce otevřít?' v duchu přemýšlel až nakonec to vzdal a řekl: "Sakra, pomozte i někdo sdělat tu helmu." Na to přiskočil jeden voják, který stál opodál, cosi na skafandru zmáčknul a v momentě O'Neillovi helmu sundal. Jack kývnutím hlavy poděkoval.
"Tak co plukovníku, jak to dopadlo?" Ptal se zvědavý Hammond.
"Úspěšně jsme navázali kontakt, generále." Podal informaci Jack.
"Podrobnosti Vám sdělíme při hlášení, pane. Ale teď bychom rádi ze sebe shodili ty skafandry." Pokračoval Jack.
"Zajisté … takže, za půl hodiny v zasedací místnosti." Řekl Hammond a odkráčel do své kanceláře.
Po půl hodince už všichni seděli v zasedací místnosti okolo oválného stolu v typických tmavě zelených uniformách.
Generál Hammond začal schůzku slovy: "Plukovníku, můžete začít s hlášením." Poté si sedl do čela stolu a nastražil uši.
Jack se zhluboka nadechl a začal hovořit: "Pane, asi se Vám to nebude líbit, ale souhlasil jsem bez Vašeho vědomí s lákavou nabídkou Gadmeerů."
"S jakou nabídkou?" Ptal se udiveně generál Hammond a nespustil Jacka z očí.
"Gadmeerové nás přijali vskutku mírumilovně, …." Vypravoval Jack a sem tam ho Daniel se Sam opravovali či upřesnili informaci.
Potom co si generál vyslechl celou misi se zachmuřil a zahleděl se do podkladových papírů, které ležely na stole. Vypadalo to, že přemýšlí a zvažuje přijetí nabídky Gadmeerů. Jack se naklonil k Sam a pošeptal jí do ucha: "Hmm, tak tohle nám generál určitě neschválí."
Najednou Hammond narovnal hlavu a řekl: "Tak dobře plukovníku, souhlasím s nabídkou, ale jen proto, že výměnou za tuto službu dostaneme vyspělé technologie a slíbíte mi, že budete velice opatrní. Jasné plukovníku!?"
Jack hleděl na generála s otevřenou pusou. 'Teď si z nás nejspíš dělá srandu!' Nemohl uvěřit tomu co právě slyšel. Až po chvíli se vzpamatoval a odpověděl: "Ano, pane, rozumím! Za hodinu budeme nastoupeni u brány."
SG-1 se zvedli od stolu; Jack a Sam zasalutovali, Teal'c se mírně uklonil a všichni se odešli připravit.
Po hodině…
Sam zamanipulovala s joistykem, který držela v pravé ruce, a pojízdný těžkopádný kovový vozík jménem "Fred" se dal do pohybu po ocelové rampě k bráně. SGjednička, opět ve skafandrech, jej následovala. Generálu Hammondovi bylo zatěžko vyslat SG-1 na tak nebezpečnou misi. Měl je všechny velmi rád - záleželo mu na nich. Útěchou mu bylo jen to, že tým se ujal úkolu svědomitě a s radostí.
P5S-881…
Teal'c, který se vynořil z brány první, spatřil nad městem Gadmeerů podivnou oranžovou věc, která skoro splývala s oblohou a mraky. V zápětí z červí díry vystoupil Jack, Daniel a Sam. Sam a Daniel si zprvu objektu nevšimli, protože kontrovali zda vzali bránou vše, ale Jack hned zbystřil a řekl: "Danieli, co to ksakru je?!? Vypadá to jako ty tvé nasazovací rovnátka, co jsi nosil."
Daniel sebou trhl a chtěl se do Jacka pustit, protože nesnáší, když někdo kritizuje jeho pohnuté soukromí. Otočil se a měl tvrdou nadávku už na jazyku - jen ji vyslovit, v tom si ale objektu všiml a v duchu musel dát Jackovi zapravdu: 'Ježkovi oči, ono to opravdu vypadá jako ty moje úděsné nasazovací rovnátka, …hmm ten osel Jack má pravdu. K čemu to asi je?!?' Sam si nemohla nepovšimnout Danielova strnutí a rychle se otočila za ním.
V tu chvíli se ten předmět začal přibližovat k hvězdné bráně, kterou měl tým přímo za zády.
Sam křičela: "Jen klid. Neukvapujme se. Počkáme co se stane." A pomalými kroky přestoupila před tým. Neměla tušení co to může udělat, ale byla tím okouzlena.
Jakmile se ta věc přiblížila ještě blíž, poznali, že je to vlastně obrovská vesmírná loď. Její tvar byl opravdu velmi zajímavý – vypadala jako přepadající příbojová vlna, doplněna podivnými, na první pohled tence vyhlížejícími tunely, které se nacházeli na okrajích lodi a navzájem se křížily. Můstek lodi, nebo co to bylo, se nacházel na vrcholu té pomyslné vlny. Dohromady to všechno tvořilo jednu velkou smontovanou kopu minerálu a kovů.
…pokračování příště…